Přestože se krade, kde se dá, média informují o dalších pochybeních, soudy ovšem dávají kosmetické tresty, pokud vůbec nějaké a většina podrazů se k soudu vůbec nedostane, národ je celkem spokojený. Na co pořád čekáme?
Asi je to tím, že se máme pořád dobře. Sedíme si v teplých kancelářích u počítače a dloubeme se v nose za pravidelný příjem a diskutujeme pod stovkami blogů. Skoro nikdo už nic nevytváří, tedy kromě strategie, jak prodat více a dráž. Nebo snad je to tím, že tento stav, kdy je v nepořádku téměř vše, kam se člověk podívá, vyhovuje dostatečně velkému počtu lidí? Kdo z něho profituje? Nejen politická a ekonomická elita, ale i běžní občané. Podnikatelé nemusí platit daně, protože to zákon umožňuje. Ten, kdo nechce pracovat, si dojde pro sociální dávky a je pohoda. Já vím, že zjednodušuji, ale to dělám pořád a schválně. Teprve ve zjednodušení se ukáže nesmyslnost toho systému.
Proč asi jsou veřejné finance tak složité? Aby se v nich nikdo jednoduše nevyznal a nenašel chyby a díry, kudy utíkají miliardy. Zkuste si nezaplatit pár korun včas a uvidíte, co se stane za pár měsíců. U státu to nefunguje. Všechno je nakonec podle zákona a tedy v pořádku. Ukradni deset milionů, možná dostaneš podmínku a vracet nic nemusíš. To se přece musí vyplatit.
Občane, tvá vláda se k tobě nikdy nevrátí, ale měl by ses zajímat o to, co se děje s tvými penězi. Státní úředník má být adekvátně zaplacen, ale nesmí být přeplácen. Státní zakázky jsou nutné. Ale jistě ne všechny. O jejich hodnotě se může napsat diplomová práce. To ovšem předpokládá hospodáře na těch správných místech. A pokud hospodáři selhávají, musí tu být donucovací mechanismy.
Nezbývá, než se do toho pustit. Hledám nazlobené spoluobčany, kteří mají chuť změnit dosavadní vývoj. Přidejte se k nám a nedělejte, že se vás to netýká. Nevymlouvejte se, že se s tím nedá nic dělat. Já už začal a spolu se mnou i další.
Petr Hroch Binder, poutník Hroch a sympatizant ANO 2011
